Malé městečko Dobříš v podhůří Brdské vrchoviny bylo pro Václava a Marii příjemnou vzpomínkou. Jezdili tam totiž ve svém dětství za babičkou. V dospělosti se jim naskytla příležitost koupit zde pozemek, na kterém stála stará kamenná stodola. Shodou okolností přesně vedle babiččiny zahrady. Neváhali ani chvíli.

Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz

Představovali si, jak jejich děti tajnými průchody v plotě babičku navštěvují, pomáhají jí na zahradě a vytvoří si k tomuto místu podobné a hřejivé pouto, jako jejich rodiče. Budou to chvíle, na které budou vzpomínat do konce života.

Byla zde však zmíněná původní stavba. Stará, ale pevná a kamenná. Prvotní nápad byl stodolu strhnout a postavit na pozemku vše od A do Z. Rekonstrukce se rodině po předchozích zkušenostech jevila komplikovaná. Stačilo ale málo. Nahlédnout za zdi stodoly a všechno bylo jinak. Padlo rozhodnutí, postavit přímo ve stodole nový dům. Kamenné torzo zůstalo, konstrukce se stabilizovala a dovnitř byla vložena prefabrikovaná dřevostavba.

Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz

Cesta ven vede přes stopy minulosti

Ta se dispozičně podřídila původnímu zdivu a klenutým otvorům, zároveň však zůstala konstrukčně zcela oddělena. Hranice mezi interiérem a exteriérem se rozplynuly. Nové prorostlo historií skrz naskrz, a dnes je těžké určit, kde začíná vnitřek a končí vnějšek. Cesta ven vede jen skrze atmosféru minulosti a stopy, které zde zanechaly předchozí generace. Objekt, jehož historie sahá minimálně do roku 1912, si o zachování vyloženě říkal. Seno se skladovalo pod ručně opracovanými trámy krovu a sedláci projížděli s vozy pod klenutými kamennými průjezdy. Během let svých služeb však stodola získala řadu nánosů omítek, přístaveb a dřevěných prvků. To všechno muselo ustoupit novému využití.

Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz

Nové využití původních prostor

Rekonstrukcí byla pověřena společnost Karnet Architekti, která realizaci jednotlivých kroku naplánovala v přesném časovém sledu. Objekt byl nejprve očištěn na cihlovo-kamenné torzo, ke kterému se přistupovalo s opatrností téměř památkové ochrany. Kamenné zdi bez základů byly stabilizovány nadbetonávkou, a místy i oplechováním, které je zakonzervovalo a zabezpečilo vůči degradaci. Odstraněna byla stará střecha a po letech byly otevřeny původní větrací průduchy. Vnitřní kolmá ztužující zeď musela být vzhledem ke svému technickému stavu v severní části nahrazena ocelovou konstrukcí klenoucí se nad průjezdem, čímž byl objekt připraven na svou novou etapu.

Velkou výzvou se ukázalo být řešení krovů, stropních konstrukcí a velkorysých přesahů střechy navržených přes vrch kamenných zdí pro jejich ochranu, v kombinaci s podélným vikýřem. Vzhledem k výšce původní zdi bylo řešením šikmé podepření krokví přesahu, což se ukázalo jako velmi elegantní řešení i v místě přesahů pod vikýři. Obvodové konstrukce jsou velmi subtilní, čímž se získalo několik desítek centimetrů ve vnitřním prostoru. Skladba stěny s praktickou instalační předstěnou je tlustá jen 333 mm, je difuzně otevřená, což je zásadní pro přirozené větrání.

Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz

Kousek od centra, ale uprostřed přírody

Stodola stojící kousek od náměstí, v úkrytu řady městských domů je schovaná mezi vzrostlými stromy. Okolní pozemek stavby má dvě poloviny, a tak vytváří dvě zahrady různého charakteru, ať už z hlediska míry soukromí, nebo doby, kdy na ni dopadá přímé slunce. Každá polovina tedy nabízí různý způsob užívání, relaxační či užitný, což je zásadní pro dispoziční řešení vsazené dřevostavby.

Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz

Příjezd k domu je ze západní strany, což umožnilo využít horní, severní dvojici klenutých průjezdů jako otevřený přístřešek pro parkování a zároveň prostor pro průjezd větší techniky na druhou polovinu pozemku. Hlavní obytná část byla situována mezi druhou dvojicí klenutých průjezdů, v jižní části domu. Ranní paprsky pronikají okny orientovanými na východ i do dětských pokojů a ložnice v patře, kde se nachází i dvě koupelny a pracovna propojená s pokojem pro hosty a malou posilovnou. Nad průjezdem v patře vznikla také velká terasa. Aby světla v interiéru bylo co nejvíce, je část střechy prosklená. Objekt také využívá velkoformátová okna, skrze která proniká do obývacího prostoru světlo sváděné po odsazené kamenné zdi. Společenská část je propojená s kuchyní a jídelnou, díky čemuž může být rodina stále v kontaktu. Součástí přízemí je i technická spodní koupelna.

Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz

Venkovní terasy jsou dvě, jedna směřující do klidnější poloviny pozemku plné odpoledního slunce, zatímco protilehlá terasa vítá ranní sluneční paprsky. Díky tomu nebylo nutné kamennou stěnu stodoly opticky narušovat klasickou pergolou. Prostě si jen stačí vybrat tu terasu, na které je zrovna příjemněji.

Připravila: Petra Adamcová
Zdroj informací: Karnet Architekti
Foto: Petr Polák, petrpolakstudio.cz